Ahoj

Jmenuji se Aloha z Dubového návrší, ale moji páníčci mi říkají Molly. Jsem fenka výmarského ohaře dlouhosrstého. Narodila jsem se 7.ledna 2008 v Pardubicích. Moje maminka se jmenuje Aiša ze Štíteckých zahrad a tatínek Farao z Tolštejna. Mám 8 sourozenců.

Když mi byly dva měsíce, přijeli si pro mě do Pardubic moji noví páníci. A že si pro mě přijeli z velké dálky! Musela jsem vydržet skoro 3 hodiny jízdy autem. Takže teď bydlím na Jižní Moravě v Ratíškovicích.

Když jsem byla malinká, spinkala jsem doma, ale teď už bydlím na zahradě. Páníček mi tam vybudoval bydlení. Mám to tam prostorné, páníček pořád vymýšlí něco, čím by mi to "vylepšil":-)

Už ze začátku jsem tam měla dvě boudy, ložnici a obývák...páníci říkali, že mi jednou pořídí parťačku...a po roce jsem se dočkala Když mi bylo asi 15 měsíců, objevila se u nás paničce v náručí malá šedá kulička a už u nás zůstala Jen teda trošku vyrostla od té doby

Když jsem byla malá, začaly jsme s paničkou chodit na cvičák...ale nějak to nebylo to pravé ořechové...to je ale na delší povídání. Páníci brzo pochopili, že jsem přeci jen lovecký pes a že asi budu potřebovat i nějaké to lovecké vzdělání.

Když si mě pořizovali, měla jsem být jen kamarádka do nepohody, parťačka na výlety a hlavně chlupatý přítel, který měl tak trošku otupit bolest po ztrátě jejich dvou pejsků Meggie a Loba... O tom, co jsou to výstavy nebo dokonce lovecký výcvik něměli ani páru.

Za tu dobu, co jsme spolu však strávili, se už trošku posunuli i oni. Nejdřív jsme společně absolvovali nějaké výstavy, kde se mi docela dařilo, což je určitě potěšilo. Pak začali přemýšlet, že i s těmi zkouškami by měli něco dělat.

V tomto poli se však cítili zcela ztraceni, a proto se rozhodli, že kontaktují někoho zkušenějšího, někoho, kdo pejskům a loveckému výcviku opravdu rozumí.

A tak jsem se jednoho dne dostala do Lukova, kde už na mě čekal pan Zdeněk Veleba...Ze začátku se mi tam vůbec nelíbilo, naříkala jsem, vztekala se...Ale brzo jsem se se svým učitelem a vůdcem v jedné osobě skamarádila a pokroky v mém loveckém vzdělání na sebe nenechaly dlouho čekat Po čase stráveném tréninkem hledání, vystavování, dohledávání a přinášení srstnaté a pernaté nadešel den D- 26.9.2009, kdy se mělo ukázat, jestli ta naše společná práce přináší plody A taky, že jo! Podzimní zkoušky jsme zdárně dokončili v I.ceně s 293 body, celkově druzí z osmnácti psů! Díky tomu, že existují "psí bohové" jako je Zdeněk Veleba jsem lovecky vzdělaná, protože právě on je ten, kdo mě nejen na ty zkoušky připravil a absolvoval je se mnou, ale taky vybavil páníky spoustou rad, z kterých těží téměř denně

Ještě nedávno o mně říkali, že jsem velká raubířka... A to taky pořád platí, ale přece jen jsem se trošku zklidnila a jsem teď rozumná slečna Ještě se trošku zbavit té tvrdohlavosti a budu psí ideál

A jaké mám plány do budoucna? Ráda bych ještě absolvovala nějakou tu výstavu, naučila něco z mých loveckých vloh a vzdělání i páníky, jednou třeba měla i nějaké potomky a hlavně bych ráda žila společně s mými páníky a Jessy spokojeným psím životem