A máme tady říjen… tedy vlastně už jeho polovinu.

Naposled jsme dělali aktualizaci před měsícem, hmm…no nějak není čas. A co se během toho měsíce událo? Spousta věcí.

Když je hezky, tak se toho snažíme využít a „lítáme“ po venku. To ostatně můžete vidět na pár fotkách na rajčeti. Minulý víkend jsme se zúčastnili MVP v Českých Budějovicích. Přihlášená byla jen Jessy, ale nakonec s námi jela i Molly…No aby jí to nebylo líto.

Jessule byla přihlášená ve třídě otevřené, kde neměla žádnou konkurenci. Ale úplně smutno jí nebylo, protože v mezitřídě byla její krásná a energetická sestřička Jenny. Proč energetická? No protože Jessy byla ten den oproti ní jak „přejetá parním válcem“.  Asi byla ospalá z brzkého ranního vstávání. Sestřičky se nezapřou, jsou si moc podobné, toho si ale určitě všimnete na fotkách. Jsme moc rádi, že jsme se mohli s Jenny a její paničkou Renatou opět vidět osobně. Obě holky si odnesly od velmi sympatické paní rozhodčí

 Ing. L. Fialové ocenění V1,CAC. Jessy k tomu nakonec přidala ještě CACIB a BOB. Na odpolední soutěže, tudíž k „neradosti páníka“ ani na pohár, jsme nečekali, protože jsme ještě měli v plánu prochajdu v České Kanadě. Aby z toho výletu měla něco i Molly. No a abych nezapomněla, Jessy tímto CACem dokončila čekatelství Českého junior šampiona. Je to naše šikula.

Před odjezdem si páníci prošli stánky a paničky „(nejen) obojková mánie“  se opět projevila. Vyloudila na páníkovi dva obojky finské zn.Hurtta…no nekupte to, za tak výhodnou cenu.

Na zpáteční cestě jsme se tedy aspoň na chviličku zastavili v České Kanadě, poblíž zříceniny hradu Landštejn. Krajina je tady v tuto roční dobu opravdu nádherná, takže pokud nám to příští rok vyjde, určitě tam vyrazíme na delší dobu.

Cesta domů už tak zábavná a nádherná nebyla…Podruhé v životě jsme spoléhali jen na navigaci a ta nás opět pěkně vypekla. No holt tahle technika nesahá navigaci naší paničky ani po kotníky. Jak říká páník: “ Kochám se rád, nevadí mi jezdit místy, kde lišky dávají dobrou noc, ale…NE ve tmě!“

V neděli jsme vyrazili na naše oblíbené Čertoryje… v úmyslu bylo udělat nějaké „podzimní fotky“….Vopice měly ale jiný názor… jazyky až „na vestě“ a na fotkách výraz jako kdyby „narazily do zdi“… No nakonec se nám něco podařilo ve Strážnickém zámeckém parku.

Mějte se famfárově!

Zdraví vopice M@J s páníkama